Japonsko

Popsat průměrně, ale i nadprůměrně hezkou Japonku tak, aby mě někdo neobvinil z hanobení národa nelze. Vlastně jsem to ani neměl v úmyslu a nikdy bych se o to nepokoušel, nebýt povzbuzován svými kamarády a kolegy z Čech, které tato problematika zajímá pochopitelně mnohem více než moje úspěchy na poli vědeckém.

Nevím proč jsem měl v hlavě zakódováno, že Japonky jsou krásné nebo alespoň hezké. Možná to bude tím, že mě tatínek v mládí uspával písničkou “Má Japonecko malá” a představa toho ubohého krásného stvoření, opuštěného zvrhlým námořníkem mě dojímala k slzám. Po příletu do Japonska mi realita slzy usušila a oči protřela.

Více si můžete přečíst na webu Phototravels.net - O Japonkách aneb vivat ženy české.
Vřele doporučuji celý web Phototravels.net, obzvlášť fotogalerii z Japonska. Na internetu nenajdete hezčí fotografie.

Že jsou Japonci nesmírně podnikaví, pracovití a neplýtvají časem, je o nich všeobecně známo. Ale že zajdou až tak daleko?

Japonští vědci se dlouho trápili, jak ušetřit čas, když zrovna jedete na pracovní jednání a chce se vám na toaletu. Hledání vhodného místa, benzínky nebo motorestu by je asi příliš zdrželo a proto vymysleli záchod, který si řidiči mohou sebou vézt ve vozidle.

Více si přečtěte na serveru AutoNewsNetwork.

V zemi vycházejícího slunce byla objevena nejstarší japonská maska, která pochází z počátku 3. století. Předmět současně sloužil jako motyka, která byla s největší pravděpodobností používána během obřadů, jež souvisely s obděláváním země.

Maska byla nalezena v oblasti, kde se podle předpokladu vědců nacházelo legendární království Yamatai-koku - poblíž města Sakurai v prefektuře Nara. Oznámilo to místní obecní zastupitelstvo pro vzdělávání. Společně s maskou byly také objeveny rukojeti od srpů a štíty.

Více si přečtěte na serveru Český rozhlas.

Ve středu 28. listopadu 2007 pořádá Velvyslanectví Japonska v ČR přednášku Japonské tradiční léčebné metody. Přednáška proběhne v 18 hodin v Japonském informačním a kulturním centru Velvyslanectví Japonska v ČR, Hellichova 1, Praha 1.

Přenášející je Dita Sálová: Vystudovala japanologii a obor anglistika – amerikanistika na Filozofické fakultě UK v Praze, na Vyšší zdravotnické škole v Pardubicích obor diplomovaná porodní asistentka. V současné době dokončuje postgraduální studium na 1. lékařské fakultě UK (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků), ve kterém se soustřeďuje na dějiny lékařství v zemích Dálného východu a buddhistickou medicínu. Na 1. LF vyučovala volitelný předmět dějiny lékařství v zemích Dálného východu. Účastnila se studijních (1993 – 1994 universita Saga, 1999 – 2001 Kjótská universita a Mezinárodní institut pro studia zenového buddhismu) a výzkumných (2004 – 2005 Kyoto University, Institut pro výzkum v humanitních oborech) stáží i praxe v Japonsku, jejichž náplní bylo téma zenového buddhismu a teorie i praxe sino-japonského medicíny. Má za sebou pedagogickou praxi např. na Universitě Pardubice, na Palackého Universitě v Olomouci a na Filosofické fakultě University Karlovy, ale také bohaté redakční zkušenosti.

Poměrně podrobně je zmapována problematika německého jaderného výzkumu během druhé světové války. Nedávno tato otázka byla znovu přezkoumávána v souvislosti s uvolněním nahrávek rozhovorů předních německých badatelů, tajně pořizovaných během jejich britské internace. Vcelku se má za to, že Německo mělo sice lidský potenciál, nemělo však už ekonomicko-technické podmínky pro dokončení projektu. V čele německého jaderného programu stál Werner Heisenberg, laureát Nobelovy ceny za fyziku z r. 1932, ba i samotné štěpení uranu bylo objeveno na německé půdě Otto Hahnem a spolupracovníky v r. 1938, ale stav válečného hospodářství už prostě vylučoval akci srovnatelnou s Manhattanským projektem. Daleko méně je známo o japonském jaderném výzkumu během druhé světové války.

I japonská teoretická fyzika měla v té době vysokou úroveň. Sin-Itiro Tomonaga, pozdější laureát Nobelovy ceny za fyziku v r. 1965, spolupracoval v letech 1937-39 s W. Heisenbergem přímo v Lipsku. Jiný japonský fyzik, Hideki Yukawa obdržel Nobelovu cenu již v r. 1949 za předpověď mesonu na základě teoretického studia jaderných sil. Další japonský fyzik, Yoshio Nishina se svým příspěvkem k rodicí se kvantové mechanice stal známým již v r. 1928. Ten též spolupracoval v Kodani s průkopníkem teorie atomu Nielsem Bohrem. Má se za to, že právě Nishima, působící v Ústavu pro fyzikální a chemický výzkum RIKEN v Tokiu, hrál důležitou roli v organizaci japonských jaderných výzkumů za války. Předpokládá se, že již na podzim 1940 se o možnost konstrukce atomové bomby začala zajímat japonská armáda. Dokonce pár měsíců poté byla diskutovaná i možnost jaderné fúze iniciované atomovou bombou, tedy koncept vodíkové bomby. Program byl formálně zahájen v letech 1941/42. V téže době začalo s podobným projektem i japonské námořnictvo, které si tradičně udržovalo jistou nezávislost na armádě. Námořnictvem byl těmito výzkumy pověřen Bunsaku Arakatsu, profesor Imperiální university v Kjótu.

Celý článek na serveru Britské listy.

ČT2 uvede v sobotu 8. prosince japonský dokument Divoké řeky.

Pohoří Hidaka na ostrově Hokkaido patří v Japonsku k nejznámějším horských oblastem. V obtížně přístupných místech jakoby se zastavil čas. Vnitrozemí je protkáno strmými a těžko přístupnými roklemi, v níž proudí divoké řeky a potoky. Právě proto se Hidaka stala cílem dobrodružných výprav sportovních rybářů. Měří si své síly nejen s rybami, zejména siveny, kteří zde dorůstají rekordní délky, ale i s divokou a nevypočitatelnou přírodou.

Dobrodružné rybaření v sobotu 8. prosince od 9.20 na ČT2.

Spořádaný, bez pornografie a bezpečný pro děti, takový má být nový interaktivní virtuální svět “meet-me”, který je japonskou odpovědí na americký Second Life. Podle agentury AP v to alespoň doufají jeho tvůrci. Kunimasa Hamaoka, který dohlíží na tento projekt společnosti Transcosmos Inc., sází na kulturní rozdíly mezi Japonci a Američany.

Podle něj jsou Japonci tak způsobní a konformní, že dají přednost předvídatelnějšímu a bezpečnějšímu prostředí před volnomyšlenkářským Second Life vytvořeným sanfranciskou společností Linden Lab.

Více si o japonském virtuálním světě můžete přečíst na webu Xman.cz.

ČT2 uvede v pondělí 26. listopadu další díl amerického dokumentárního cyklu Souboj vojevůdců.

Znovudobytí Filipínského souostroví v době od října 1944 do srpna 1945 bylo nejrozsáhlejším válečným tažením v Tichomoří. Když byl americký generál Douglas MacArthur v roce 1942 Japonci donucen opustit Filipíny, přísahal, že se vrátí. Svůj slib splnil v říjnu 1944, kdy se americká 6. a 8. armáda vylodily na prvních ostrovech. Tato bitva představovala vůbec nejrozsáhlejší americké tažení za války v Tichomoří. Jeho cílem bylo obsazení hlavních ostrovů Leyte, Luzon a Mindanao a následně celého souostroví. Musel však dobýt stovky opevněných bodů a měst, které Japonci hájili s fanatickým odhodláním moderních samurajů. A navíc generál Tomojuki Jamašita byl jedním z nejlepších císařových velitelů. Pro generála MacArthura byla tato bitva splněním slibu, že se vrátí. Pro Jamašitu to byl nešťastný a ve svém důsledku osudný souboj.

Souboj vojevůdců - MacArthur proti Jamašitovi v pondělí 26. listopadu od 20.00 na ČT2.

Sommelier Masahiko Mori rozlévá láhev vína Beaujolais Nouveau do bazénu naplněného tímto červeným vínem.

Jakmile skončilo embargo uvalené na Beaujolais Nouveau, japonské město Hakone, které se nachází 100 kilometrů západně od Tokia, jako každoročně naplnilo na jedenáct dní jednu nádrž letošním Beaujolais, aby přilákalo hosty.

Beaujolais Noveau je jedním z největších vinařských svátků na světě. Každým rokem, vždy třetí čtvrtek v listopadu, je celkem ve sto devadesáti zemích zahájen prodej nového vína vyrobeného v roce sklizně. Tradice svátku Beaujolais vznikla ve Francii, v jižní části stejnojmenného kraje.

Zdroj: Lidovky.cz.

Na Čechy, kteří se chystají do Japonska, čeká od 23. listopadu nové nařízení. Od této lhůty Japonsko zavádí povinný odběr biometrických dat při vstupu na své území. Země na Dálném východě se tak stává po USA druhou zemí, která toto opatření prosadila.

Před vstupem na japonské území bude každý návštěvník při vstupní kontrole požádán o poskytnutí otisků obou ukazováků a bude také pořízena digitální fotografie jeho obličeje.

Více si přečtěte na iDNES.cz.