Japonsko

Postavit umělé moře kousek od moře skutečného je snad možné jedině v Japonsku. Ve městě Mijazaki na pacifickém pobřeží leží největší aquapark světa. Obří Ocean Dome má kromě nejrůznějších atrakcí vlastní moře i pláž, za hezkého počasí s nebem opravdovým, za horšího s nebem namalovaným na uzavírací střeše. Ocean Dome je dlouhý 300 metrů, široký 100 metrů a střechonebe je ve výšce 38 metrů. Najednou se tu může bavit až deset tisíc lidí. Sloganem aquaparku je věta z oblasti sci-fi: “Moře, které předčí moře. Nebe, které předčí nebe.” V umělém oceánu nechybí vlnobití a příboj, ovládané unikátním počítačovým systémem. Vlny jsou tak dokonalé, že po jejich až třímetrových hřebenech se mohou prohánět na prkně surfaři.

Samotná pláž obklopená dalšími atrakcemi (jízda Ztraceným rájem, několik toboganů vinoucích se po úbočí „tropických hor“, další bazény, restaurace, obchody) měří 140 metrů. V “moři” se může člověk potopit až do hloubky tři a půl metru. Teplota vody je 28 stupňů. Pokud by se pravá obloha zatáhla, umělá se roztáhne do deseti minut. Střecha se sestává ze čtyř panelů (rozměry každého 51 x 110 m). Vstupné přijde na dva a půl tisíce jenů, skoro 700 korun.

Zdroj: iHNed.cz

ČT2 uvede v pondělí 19. listopadu další díl amerického dokumentárního cyklu Souboj vojevůdců.

Dobytí japonského ostrova Okinawy bylo jednou z nejkrvavějších bitev v Tichomoří za celé období války. 1. dubna 1945 vyvrcholilo šestidenní námořní a letecké bombardování strategického ostrova Okinawa, ležícího 570 km od japonské pevniny. Toho dne vyrazily k pobřeží tisíce vojáků americké 10. armády, očekávající fanatický japonský odpor. Ale když první vlny námořní pěchoty vyskakovaly z vyloďovacích člunů, nestalo se vůbec nic. Zdálo se, že dobytí Okinawy bude jednodušší než se původně zdálo. Avšak stala se z něj jedna z nejkrvavějších a nejdráže vykoupených bitev v Tichomoří za celé období války. Oba hlavní aktéři - americký generál Simon B. Buckner a japonský velitel Mitsuru Ušidžima - tento nelítostný souboj nepřežili. Bitva o Okinawu poskytla Američanům představu, jak obrovské ztráty by přinesla invaze do Japonska. Proto se rozhodli použít atomovou zbraň.

Souboj vojevůdců - Buckner proti Ušidžimovi v pondělí 19. listopadu od 20.00 na ČT2.

Přestože patří toto ovoce mezi nejoblíbenější pochoutku v Číně a Japonsku, v Česku je povědomí o tomto chutném a zdravém ovoci velmi špatné. Jelikož je právě období konzumace kaki, pokusíme se vám ho přiblížit. Pro ty z vás, kteří rádi vaří přiložíme i několik receptů.

Kaki posiluje imunitní systém a metabolismus, pomáhá při stresu, nervozitě a únavě, zmírňuje svalové potíže, pomáhá při srdečních problémech, podporuje zdravé a silné kosti. Pro vysoký obsah vlákniny a kombinovaných fenolů je ideálním doplňkem diet při onemocnění tepen a jako prevence proti skleróze.

Doporučuje se také lidem s nemocnými játry a ledvinami. Díky vysokému obsahu pektinů, které regulují funkci střev, se toto ovoce často používá ve výživě malých dětí a pojídání kaki se doporučuje i v těhotenství, neboť vitamin A napomáhá zdravému embryonálnímu vývoji dítěte.

Více si o kaki přečtěte na serveru Novinky.cz.

Kaki znám už od dětství, kdysi dávno kolem Vánoc máma zariskovala a kaki koupila. Nejprve nás jeho chuť a struktura zarazila, nicméně velmi rychle jsme tomuto ovoci přišli na chuť a od té doby ho kupujeme celkem pravidelně.

Film zachycuje náladu a prostředí Japonska krátce po druhé světové válce. Mladý detektiv z oddělení vražd je jednoho parného dne okraden o svůj kolt. Začátek jako v lecjaké jiné klasické detektivce. Ovšem od okamžiku, kdy Murakami (Toširo Mifune) zjistí, že byl okraden, začne se děj odvíjet poněkud jinak, než by západní člověk očekával.

Nejprve jsem se domníval, že naivita pramení z doby, ve které se příběh odehrává. Znáte to, rada Vacátko znal osobně celou galérku a každý kasař měl svou zločineckou čest. Později jsem ale pochopil, že v Toulavý pes je z jiného soudku. Je to japonský film, navíc pro japonský národ zobrazující velmi složitou dobu.

Detektiv Murakami se snaží svou zbraň za každou cenu najít. Je velmi tvrdohlavý, ale současně pociťuje vinu, pro nás až nepochopitelnou. Doufám, že se nepletu, ale spatřuji zde odkaz hrdosti samuraje, který zklamal a snaží se očistit. Murakami byl voják, který prohrál válku a zklamal svého císaře. Toto trauma si nese i v policejní službě a ztráta zbraně jen uspíší jeho vyhřeznutí na povrch.

Murakami nakonec svůj kolt najde a s ním i muže, který touto zbraní zabíjel a s jejíž pomocí loupil. Toulavý pes je japonský film a proto mě ani v nejmenším nepřekvapilo, že Murakami v důsledku k zločinci pociťuje lítost.

Film je natočen brilantně, ostatně jako všechny snímky, které režíroval Akira Kurosawa. Ať je venku deset pod nulou, bude vám vedro, budete se potit a z japonského slunce se vám bude motat hlava. Ale možná je všechno jinak, protože tohle povídání o Toulavém psu píšu s vysokou horečkou a nadopovaný paralenem. Chcete-li se podívat do poválečního Tokia, Toulavý pes bude nejspíš správná volba.

Toulavý pes, Nora inu, Japonsko, 1949. Režie: Akira Kurosawa.

14. září 2007 vypustilo Japonsko kosmickou sondu, která se počátkem října dostala na oběžnou dráhu Měsíce. Selene bude rok obíhat sto kilometrů nad povrchem a sbírat všemožné informace o Měsíci, převážně pak topografické údaje pro tvorbu přesných a podrobných map.

Japonský lunární program, jehož je Selene produktem, je největší od dob amerického programu Apollo. Japonci mají i stejný cíl jako Apollo. Člověka na Měsíci kolem roku 2020.

Více o sondě Selene se dočtete na iDNES.cz.
Prohlédnout si můžete první fotografii Měsíce, kterou Selene pořídila. Jde o Oceán Bouří a severní pól Měsíce.

Cyničtí přátelé mě, či spíše mojí ženu, před cestou do Japonska varovali - “Tam manželka musí po ulici chodit krok za partnerem, aby mu nešlapala po stínu”. Moji ještě cyničtější přátelé však oponovali - “Tam na japonský pár procházející se po ulici beztak nenarazíš”

.Zřejme bude pravda, že postavení japonské ženy ve společnosti se za těch pár století už přece jen trochu znormalizovalo, ale přesto je mi těch Japonek líto, bez ohledu na to, jak moc se mi fyzicky nelíbí. O cizincích se tu říká, že jsme “měkký”, jako že nejsme “správný chlapi”. Skutečne jsem neviděl, že by Japonec nechal Japonku vejít první do dveří, nebo že by ty dveře alespoň podržel. Když já podržím dveře nějaké studentce v laboratoři, kouká se na mě jako na blázna, který zapomněl kam vlastně jde. Nebo nechat ji sednout si v autobuse? Proč? Ať si postojí, určitě má lepší výhled.

Více si můžete přečíst na webu Phototravels.net/japan/texty.
Vřele doporučuji celý web Phototravels.net, obzvlášť fotogalerii z Japonska. Na internetu nenajdete hezčí fotografie.

Novým japonským premiérem se dnes stal podle očekávání jednasedmdesátiletý Jasuo Fukuda. Parlament ho zvolil poté, co jeho předchůdce Šinzó Abe a jeho kabinet podali oficiálně demisi. Třiapadesátiletý Abe, oslabený řadou skandálů, ohlásil odchod z čela vlády překvapivě 12. září, po roce v úřadě.

Více se dočtete o novém japonském premiérovi na webu iDNES.cz.

Vláda předchozího premiéra Šinzó Abe zažila několik finančních skandálů a v červenci také výraznou volební porážku do horní parlamentní komory.

Zdroj: iDNES.cz.

Tokio Game Show – japonská velkolepá herní show, po které se vždy vyrojí kupa nových a překvapivých informací. Vždy jsem na ni netrpělivě čekala a po jejím začátku netrpělivě hltala nové informace a trailery. Letos jsem se dostala přímo do samotného středu dění, za což bych všem, kteří mi to umožnili, chtěla moc poděkovat. S vámi ostatními se ráda podělím o dojmy a zážitky, jež mi tyto dva nevšední dny v Tokiu přinesly.

Jako velkého fanouška série Final Fantasy mě nejprve samozřejmě zajímal stánek Square-Enix s uzavřeným promítacím sálem. Po dlouhém stání ve frontě jsem měla mapku výstaviště v malíčku, takže jsem šla najisto, okukujíc všemožné hostesky (obzvláště parta služtiček kousek od vchodu na mě udělala dojem) a sbírajíc všemožné pamflety, jaké kde nabízeli (moje zavazadlo mělo kvůli tomu menší problémy dostat se do letadla).

Více o Tokio Game Show si přečtěte na serveru Doupě.cz.

ČT2 uvede v pondělí 12. listopadu další díl japonského dokumentárního cyklu Japonské řeky.

Tisíce vyslanců zimy každoročně přilétají na řeku Mogami. Přes třicet let chodí pan Jokiči pozorovat a krmit divoké labutě na řece Mogami. Zachraňuje ty, které se zranily či onemocněly, a spolupracuje s místním veterinářem. O milovaných zvířatech by mohl vyprávět celé hodiny. Ptáci, kteříí sem přilétají ze Sibiře na přezimování a místní lidé podle jejich návratu dokáží bezpečně odhadovat změnu počasí - příchod zimy nebo naopak blížící se jaro.

Japonské řeky - Labutí řeka v pondělí 12. listopadu od 20.45 na ČT2.

Japonská justice nechala popravit tři vězně. Počet usmrcených rozhodnutím asijského státu se tak od loňského prosince zvýšil na deset. Na hlavu vlády se za to snesla kritika lidskoprávních organizací, podle nichž je výkon poprav zahalen v mlze tajemství.

Úřady totiž nezveřejňují identitu popravených a samotní vězni se o svém osudu dozvědí jen krátce před usmrcením, čímž se sníží riziko jejich možného odvolání proti rozsudku.

Více informací na webu iDNES.cz.