Proč bychom se v Evropě měli starat, co se děje s čínskou armádou? Vždyť o bezprostřední vojenské hrozbě, s výjimkou povinného cvičení na téma Tchaj-wan, se nedá mluvit. Jenže hned u sousedů, v rovněž více než miliardové Indii, si už nějaký čas na mapě zakreslují, jak Čína jeden strategický koridor vede do pákistánského přístavu Gwadaru a druhý do přístavů v Barmě. Oba mají společný cíl: zajistit kratší trasy pro přepravu surovin, kterých tato velmoc na vzestupu potřebuje každým dnem více.

Japonsko začalo v polovině 19. století proměnu, která ho přivedla do moderního světa, a dnes je ve světě “zdrženlivým” hráčem. Než se jím stalo, pokusilo o expanzi a utrpělo zdrcující porážku. Lze jen doufat, že Čína, která dnes prochází srovnatelnou modernizační proměnou, sebe i okolní svět podobné zkušenosti ušetří.

Více si přečtěte na serveru iHNed.cz.