Fantastičtí draci, děsiví démoni a děsiví fénixové zdobí těla vrahů, vyděračů a násilníků. Přestože tyto obrazy na sobě nosí zločinci, musíme připustit, že jsou nádherné.

Tetování bylo v Japonsku dlouho zakázané téma. Přestože první doklady o jeho existenci pocházejí z doby kolem roku 300 př.n.l., většinu doby, co Japonsko existuje, bylo tetování zakázané. Tedy ne oficiálně, ale těmito znaky se nejčastěji označovali zločinci – sloužilo tedy jako cejch. Slušný člověk si tedy tetování nepořídil.

Mezi nižšími vrstvami, bojovníky a také u obchodníků se však později začala objevovat tetování z Číny –- na rozdíl od původních japonských černo-bílých, vypadala tato barevná tetování nazývaná irezumi zcela velkolepě. Začala být postupně tak populární, až se je japonská vláda během reforem Meidži rozhodla zakázat je úplně. Ale stejně jako prohibice nezrušila v Americe alkohol, i zákaz tetování v Japonsku jen prospěl.

Celý článek si přečtěte na webu National Geographic.

I když mamuti vyhynuli již před čtyřmi tisíci lety, nemusí to znamenat definitivní konec tohoto druhu. Japonský vědec nyní podle listu The Daily Telegraph prohlásil, že díky průlomům v klonování by se srstnatí obři mohli na planetě znovu objevit už za čtyři roky.

„Technické problémy byly překonány – vše, co potřebujeme, je dobrá tkáň zmrzlého mamuta. Myslím, že máme rozumnou šanci na úspěch a že zdravý mamut by se mohl narodit během čtyř až pěti let,“ prohlásil profesor Akira Iritani z Kjótské university. Iritani oznámil, že chce v létě vyrazit na Sibiř, aby tam našel vhodný kus nebo spíše kousek masa. Vše, co potřebuje, je tkáň o velikost tří čtverečních centimetrů.

Více na serveru Novinky.cz.

Ostatky zřejmě až dvou tisíc vojáků objevili Japonci v masových hrobech na ostrově Iwodžima. Premiér Naoto Kan při dnešní návštěvě slíbil vrátit do vlasti co nejvíc padlých z bitvy mezi Japonskem a Spojenými státy v únoru 1945. „Prozkoumáme každé zrnko písku,“ řekl.

Dva masové hroby, jeden s dvěma stovkami těl a druhý s až dvěma tisícovkami, byly objeveny v říjnu. Menší z nich přímo pod horou Suribači, na které Američané po boji s tisícovkami obětí vztyčili vlajku. Na fotografii to zachytil Joe Rosenthal, jehož snímek se poté nesmazatelně zapsal do dějin.

Více na serveru iDNES.cz.

Uředník turistické kanceláře Japonského císařství pomáhal Židům prchat z Polska a Litvy. Není však jasné, zda z altruismu nebo kvůli potřebě vzdělaných odborníků v dálněvýchodním státě Mandžukuo.

Ze staré, zažloutlé fotografie se dívá mladá dívka. Na její zadní straně stojí věnování: „Na památku milému Japonci. Rózia.“ Je to jeden z několika desítek snímků, které se našly v albu Japonce Tacua Osaka, napsal polský deník Rzeczpospolita.

Během druhé světové války byl úředníkem turistické kanceláře Japonského císařství. Jeho úkolem bylo organizovat pomoc Židům utíkajícím z Evropy.

Více na serveru iHNed.cz.

Přesně před půl stoletím se fotograf deníku Mainiči Jasuši Nagao vypravil fotit politickou debatu. Rutina se rychle proměnila v drama, když šílený mladík na pódiu ubodal šéfa japonské socialistické strany. Nagao vraždu zachytil na poslední volné políčko filmu ve svém fotoaparátu a jako první cizinec dostal za snímek Pulitzerovu cenu.

Jasuši Nagao pracoval v roce 1960 už osmým rokem pro tokijský deník Mainiči. Patřil mezi ty typy, kteří odvádějí poctivou práci, ale z davu ničím nevyčnívají. Ani 12. října 1960 ráno nic nenasvědčovalo tomu, že by měl v jeho osudu nastat nějaký zásadní zvrat. Nagao dorazil do práce na desátou a fotoeditor ho vyslal na politickou debatu do haly Híbija. Na válku slov ve stylu amerických debat mezi šéfem Japonské socialistické strany Inejrem Asanumou a liberálně-demokratickým premiérem Hajato Ikedou muselo stačit dvanáct políček

Více na serveru iDNES.cz.

Dva letouny zamířily na cíl. Oba svrhly po jedné obrovské pumě. Jejich cílem však nebylo žádné město ani loď – snažily se bombardovat sopku.

Rok 1941 nebyl pro americké vojáky právě nejšťastnější. Útok na Pearl Harbor je zcela zaskočil, Japonci postupovali c celém Tichomoří jako nezastavitelná lavina a USA hledaly i ty nejpodivnější cesty, jak obrátit štěstěnu na svou stranu.

Jednu z největších porážek totiž na počátku války v Tichomoří uštědřila Japoncům příroda. V lednu 1942 se jim podařilo obsadit město Rabaul na ostrově Nová Británie (nedaleko Papuy-Nové Guineji) a o pár dní později ovládli celý ostrov. S pomocí válečných zajatců proměnili strategicky důležité území v nedobytnou pevnost.

Více na tn.cz.

Japonský premiér Naoto Kan se v neděli u příležitosti 65. výročí kapitulace ostrovního císařství ve druhé světové válce nezvykle jednoznačně omluvil asijských zemím za způsobená utrpení.

„Cítíme hlubokou lítost a nabízíme svou upřímnou soustrast těm, kteří trpěli, a jejich rodinám. A obnovujeme svůj slib nikdy nevést válku, slibujeme udělat maximum pro to, aby se dosáhlo věčného světového míru a už nikdy se nezopakovala tragická chyba vést válku,“ řekl Kan na slavnostním vzpomínkovém aktu v Tokiu, jehož se zúčastnily asi čtyři tisíc lidí včetně císaře Akihita a císařovny Mičiko.

Více si přečtěte na serveru Novinky.cz.

Japonsko se omluvilo za okupaci Korejského poloostrova v první polovině 20. století. Tokio v prohlášení schváleném vládou premiéra Naoto Kana vyjádřilo hlubokou lítost nad utrpením Korejců v letech 1910 až 1945. Japonsko zřejmě také vrátí Soulu ukradené kulturní památky, které Jižní Korea požaduje.

Korejci za koloniální vlády, která existovala proti jejich vůli, přišli o svou zemi i kulturu a jejich národní hrdost byla hluboce zasažena, prohlásil japonský premiér.

Více na serveru Český rozhlas.

Mluvit o jaderném bombardování Hirošimy a Nagasaki jako o aktu barbarství je dnes skutečně módní. Intelektuálové i média se vyžívají v odsuzování tohoto amerického činu.

Samo o sobě to zní naprosto jasně: svržení atomových bomb zapříčinilo nesmírné utrpení civilistů. Je jasné, že nikdo soudný si opakování něčeho podobného nemůže přát. Spojenecké vítězství v Pacifiku bylo na počátku srpna roku 1945 neodvratné, a tak kritici považují použití jaderných zbraní za naprosto zbytečné. Američany podezírají z toho, že si chtěli cynicky vyzkoušet účinky nové zbraně nebo že chtěli především zastrašit Sovětský svaz.

Svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki je ale mnohem složitějším problémem. Nejdůležitější je toto: tenhle čin nemůžeme posuzovat dnešníma očima. Pokud to uděláme, tak je situace jasná: použití těchto zbraní bylo masovou vraždou za situace, kdy byla válka vyhraná. Jenže tahle logika prostě neplatí. Historické událostí musíme posuzovat z hlediska doby, kdy k nim došlo.

Celý článek najdete na serveru Český rozhlas.

Japonsko si připomnělo 65. výročí svržení americké atomové bomby na Nagasaki. Na následky jejího výbuchu přišlo o život 80 tisíc lidí; atomová bomba svržená tři dny předtím na Hirošimu zabila 140 tisíc lidí. Dnešní vzpomínkové akce se zúčastnili zástupci 32 zemí včetně Velké Británie a Francie, avšak na rozdíl od té hirošimské nebyl přítomen oficiální zástupce Spojených států.

Přesně v 11:02 místního času, tedy v minutu, kdy nad městem 9. srpna 1945 explodovala bomba s kódovým jménem Fat Man (Tlouštík), účastníci vzpomínkové slavnosti uctili oběti výbuchu minutou ticha. Slavnostní obřad zahájil sborový zpěv starých lidí, kteří katastrofu přežili.

Celý článek najdete na webu ČT24.