Japonsko

Slušní a bezproblémoví hosté, nebo vandalové? Japonci sice v nedávné anketě mezi západními hoteliéry zvítězili coby nejoblíbenější turisté, tato pověst je ale nyní v sázce. Vyšlo najevo, že návštěvníci ze země zapadajícího slunce s oblibou čmárají, řežou a ryjí svá jména a pozdravy na italské památky. Japonské uřady zachraňují pověst své země a exemplárně již potrestaly první viníky.

Italský deník La Repubblica zveřejnil nedávno článek, v němž zmínil škody, které japonští turisté způsobují svými grafitti na vyhlídkové terase florentské katedrály Santa Maria del Fiore.

Celý článek najdete na serveru Týden.cz.

Ještě předloni si tehdejší ministr zahraničí Taro Aso v duchu tradičního japonského nacionalismu liboval, že není země „jednoho národa, jedné civilizace, jednoho jazyka, jedné kultury a jedné rasy” kromě Japonska. Lež už neplatí. Parlament uznal existenci lidu Ainu a vyzval vládu, aby zastavila jeho diskriminaci.

Japonci, o nichž je první zmínka až v čínských pramenech z poloviny 1. století, považovali domorodé Ainuy za barbary. O nadvládu nad ostrovy se s nimi po staletí střetávali a později vůči nim uplatňovali nevybíravou asimiliační politiku.

Více si přečtěte na serveru Týden.cz.

Japonsko nyní jedná s Česku republikou o nákupu jejích přebytků povolenek na emise oxidu uhličitého. Řekl to dnes agentuře Reuters zdroj z japonské vlády. Tokio již o nákupu povolenek jedná i s Ruskem, Polskem a Maďarskem, tedy zeměmi, které mají k dispozici více povolenek, než vyčerpají.

“Bylo sjednáno memorandum s Maďarskem, jedná se ale i s Polskem a Českem,” řekl zdroj. Vedou se rozhovory i s Ruskem, ty však probíhají pomalu, dodal.

Práva na emise skleníkových plynů mohou v rámci Kjótského protokolu prodávat země, které budou produkovat méně skleníkových plynů, než činí jejich kvóty. Emisní povolenky může kupovat 36 průmyslových zemí, které jsou signatáři Kjóta.

Více na serveru Ekolist.cz.

První cestu čínské hlavy státu do Japonska po deseti letech dnes zahájil čínský prezident Chu Ťin-tchao. Během pětidenní návštěvy se setká císařem Akihitem a premiérem Jasuem Fukudou, s nímž bude jednat o čínsko-japonském obchodu a územním sporu mezi oběma zeměmi o naleziště ropy a zemního plynu ve Východočínském moři. Proti návštěvě protestovaly v Tokiu stovky Japonců, zejména příznivců svobodného Tibetu.

Obrat čínsko-japonského obchodu dosáhl loni 236,6 miliardy dolarů a Čína vystřídala Spojené státy na pozici nejdůležitějšího obchodního partnera Japonska. Peking nyní usiluje o získání japonských technologií a o rozšíření japonských investic v Číně. Tokio se snaží získat větší přístup na čínský spotřebitelský trh.

Celý článek najdete na serveru ČT24.

Patří nejen k nejstarším, ale i k nejznámějším japonským firmám. Kdo by neznal notebooky, kancelářskou techniku nebo spotřební elektroniku nesoucí značku Toshiba?

Odborná veřejnost si pak s Toshibou spojuje i strojírenská zařízení, radarové systémy a lékařské diagnostické přístroje. Tento dnes již nadnárodní gigant je ovšem také výrobcem technologií pro jadernou energetiku, komponent pro rychlovlak Cubame-šinkansen či přístrojů pro japonský vesmírný program.

Toshiba vznikla spojením dvou významných japonských podniků, jejichž kořeny sahají do předminulého století, do časů éry Meidži, během níž se do značné míry utvářela podoba moderního Japonska. V období Meidži se země vycházejícího slunce začala vymaňovat z izolace a přetvářet podle evropského vzoru. Státoprávní uspořádání se změnilo na konstituční monarchii, což omezilo strnulou moc šóguna, císařova generalissima, jenž do té doby po feudálním způsobu vládl zemi. Reformy, které podle vzoru západních zemí vyhlásil císař, vytvořily také prostředí pro podnikání. Tím začal pozoruhodný průmyslový rozmach, jehož odvrácenou stranou bylo posílení japonského nacionalismu a modernizace armády.

Celý článek si přečtěte na serveru Business World.

Japonské úřady se dnes rozhodly změnit místo startu běhu s olympijskou pochodní. Stalo se tak poté, co jeden z velkých chrámu odmítl stát se součástí trasy, a to kvůli bezpečnostním rizikům a ze sympatií s Tibetem. Oznámila to japonská agentura Kjódó.

Start běhu s pochodní, který je plánován na 26. dubna do Nagana, byl přesunut na parkoviště, které je v majetku města.

Buddhističtí mniši v prastarém chrámu Zenkodži už v pátek odmítli, aby se jejich svatostánek stal místem startu. Vandalové pak o víkendu postříkali budovu sprejovými barvami, ale úřady si nejsou jisté, jestli obě události měly souvislost.

Celý článek najdete na serveru České Noviny.

Krajní pravice v Japonsku se zastrašující a urážlivou kampaní uspěla. Kontroverzní dokumentární film o osudech různých lidí za druhé světové války do japonských kin nepůjde. Snímek nese jméno sporného památníku Jasukuni, kde je v Knize duší zapsáno téměř dva a půl milionu jmen padlých ve válkách vedených za císaře. Mezi nimi je i přes tisíc usvědčených válečných zločinců.

Pod tlakem kampaně japonských pravicových radikálů (Ujoku) nechtějí kina v Tokiu a Ósace odvysílat dokumentární film Jasukuni, nazvaný podle památníku padlým v Tokiu. Režisérovi Li Jingovi (44) i distributorům snímku hrozili extremisté smrtí. Ministryně kultury Kisaburo Tokai ve čtvrtek vyjádřila nad rozhodnutím biografů politování, avšak členové její vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP) sami památník navštěvují.

Celý článek najdete na serveru Týden.cz.

Jmenovala se Sadako Sasakiová, malá japonská holčička s velkýma černýma očima a hlavou plnou dětských nápadů. Tehdy ji ještě nikdo neznal, neznamenala v celém světě vůbec nic.

Bylo 6. srpna roku 1945. Válka mezi Japonskem a Spojenými státy americkými vyvrcholila do obludných rozměrů. Nad japonskými městy Nagasaki a Hirošima se neslo kvílení poplašných sirén, oblohu rozřezávala křídla útočných letadel… A vzápětí každé z nich svrhlo své břímě. Noční můra se stala skutečností. Tam, kam dopadly atomové bomby, se vznesl mrak smrti a rozběhl se do všech světových stran. Po cestách, budovách, stromech… I po lidech…

Celý článek o Sadako si přečtěte na serveru MimiAngel.cz.

Rostoucí nespokojenost japonské veřejnosti s přítomností amerických vojáků v zemi rozdmýchal další případ. Tokijská policie zatkla 22letého amerického mariňáka, který je podezřelý z vraždy taxikáře. Američtí vojáci čelí v Japonsku mnoha obviněním, hlavně z řízení v opilosti a znásilňování dívek.

Dvaadvacetiletý voják je podezřelý, že v březnu nedaleko základny v Yokosuce na jižním předměstí Tokia ubodal 61letého japonského taxikáře, napsal server americké televize CNN. V mladíkův neprospěch hovoří fakt, že v autě se našla kreditní karta s jeho jménem.

Celý článek si přečtěte na serveru iDNES.cz.

Ve středu 15. srpna v pravé poledne japonský císař prostřednictvím rozhlasu oznámil svým poddaným, že Japonsko přijímá podmínky kapitulace. V neděli 2. září pak proběhla formální kapitulace na americké bitevní lodi Missouri v Tokijském zálivu.

Během války zahynuly 2 miliony Japonců (z toho 670 000 civilistů), většina japonského loďstva byla potopena. Velká města se vylidňovala, uvádí se, že 10 miliónů lidí odešlo na venkov. Byla ochromena průmyslová výroba, její objem se snížil ve srovnání s rokem 1941 na sedminu.

Výrazně klesla těžba uhlí, v zemědělství nebyl dostatek pracovních sil. Průměrná denní mzda byla v roce 1945 30 amerických centů.

Situaci po válce ještě zhoršoval návrat 7 miliónů vojáků a velké množství civilistů. Japonsko bylo přelidněno a chyběly zásoby. Podle některých odhadů chybělo v zemi na 4 milióny domů.

Porážka zkrátka vyvolala fyzický i psychický otřes obyvatelstva. Japonci s obavami čekali na americkou okupaci, která musela zákonitě následovat. Nakonec však okupace nebyla pro obě strany – Japonce i Američany – tak strašná, jak se všeobecně očekávalo. Když totiž Japonci zjistili, že jejich nepřítel není zdaleka tak mstivý a zákeřný, stali se přátelskými a začali spolupracovat.

Celý článek najdete na serveru iReferáty.cz.