Japonsko

Průmyslu japonských perel známých jako Akoya, který vznikl v 90. letech devatenáctého století, když Kokiči Mikimoto založil první farmu pro chov perlotvorek a jako první vypěstoval umělé perly, hrozí kvůli klesajícímu prodeji a tvrdé konkurenci Číny kolaps. V malém rybářském městečku Wagu na břehu zálivu Ago ve středním Japonsku se asi polovina ze 45 pěstitelů perel chystá “zavřít krám”. Důvodem je pokles ceny jen v letošním roce na polovinu, napsala agentura Reuters.

“Když ztratíte zápal pro tuhle práci, je to konec - a já ho ztrácím,” přiznává třiačtyřicetiletý Akihiro Takeuči, jeden z pěstitelů proslulých japonských kultivovaných perel. “Takhle se nedá žít. Je to skutečně nevýnosné. Akoya možná v tomhle městě během několika málo let úplně zaniknou,” dodal Takeuči.

Více si přečtěte na serveru České Noviny.cz.

Z obavy před krachem dohody o světovém lovu velryb členové Mezinárodní velrybářské komise (IWC) na svém jednání rozhodli pokračovat v hledání kompromisu další rok. Přitom se ukázalo, že evropské země si vyhrazují právo ulovit ročně víc kytovců než velrybářská “velmoc” Japonsko.

[…] Japonsko, jež je terčem kritiky za svůj „vědecký“ lov, přišlo se vstřícným návrhem: svou kvótu sníží z tisícovky na šest set velryb a bude respektovat chráněné zóny oceánů, ale obnoví lov ve svých pobřežních vodách. Pro Austrálii je to ale nepřijatelné, chce po Japoncích, aby odstoupili od „vědecké“ argumentace.

Celý článek najdete na serveru Novinky.cz.

Každý Japonec ve věku 18 až 65 let dostane 12 tisíc jenů (zhruba 2700 korun). Cílem je probudit v lidech větší chuť k utrácení a pomoci tak ekonomice, která je v recesi.

Japonský parlament schválil speciální zákon, který má pomoci vyvést ekonomiku z recese. Vláda v zákonu stanovila, že každý Japonec dostane nejméně 12 tisíc jenů (zhruba 2700 korun). Celkem stát na podporu ekonomiky vydá 20 miliard dolarů.

Více si přečtěte na webu iHNed.cz.

Japonsko, které trpí nedostatkem přírodních surovin, našlo nový zdroj zlata. Zaměstnanci stanice, kde se zpracovávají splašky z prefektury Nagano, přišli na to, že z odpadků mohou vytěžit tolik zlata jako některé z nejlepších zlatých dolů na světě.

Číslo je neuvěřitelné a blíží se dvěma kilogramům na tunu spáleného odpadu. To je nesrovnatelně lepší výtěžnost, než mají nejlepší doly na světě.

Celý článek si přečtěte na serveru Novinky.cz.

Japonsko nyní jedná s Česku republikou o nákupu jejích přebytků povolenek na emise oxidu uhličitého. Řekl to dnes agentuře Reuters zdroj z japonské vlády. Tokio již o nákupu povolenek jedná i s Ruskem, Polskem a Maďarskem, tedy zeměmi, které mají k dispozici více povolenek, než vyčerpají.

“Bylo sjednáno memorandum s Maďarskem, jedná se ale i s Polskem a Českem,” řekl zdroj. Vedou se rozhovory i s Ruskem, ty však probíhají pomalu, dodal.

Práva na emise skleníkových plynů mohou v rámci Kjótského protokolu prodávat země, které budou produkovat méně skleníkových plynů, než činí jejich kvóty. Emisní povolenky může kupovat 36 průmyslových zemí, které jsou signatáři Kjóta.

Více na serveru Ekolist.cz.

Patří nejen k nejstarším, ale i k nejznámějším japonským firmám. Kdo by neznal notebooky, kancelářskou techniku nebo spotřební elektroniku nesoucí značku Toshiba?

Odborná veřejnost si pak s Toshibou spojuje i strojírenská zařízení, radarové systémy a lékařské diagnostické přístroje. Tento dnes již nadnárodní gigant je ovšem také výrobcem technologií pro jadernou energetiku, komponent pro rychlovlak Cubame-šinkansen či přístrojů pro japonský vesmírný program.

Toshiba vznikla spojením dvou významných japonských podniků, jejichž kořeny sahají do předminulého století, do časů éry Meidži, během níž se do značné míry utvářela podoba moderního Japonska. V období Meidži se země vycházejícího slunce začala vymaňovat z izolace a přetvářet podle evropského vzoru. Státoprávní uspořádání se změnilo na konstituční monarchii, což omezilo strnulou moc šóguna, císařova generalissima, jenž do té doby po feudálním způsobu vládl zemi. Reformy, které podle vzoru západních zemí vyhlásil císař, vytvořily také prostředí pro podnikání. Tím začal pozoruhodný průmyslový rozmach, jehož odvrácenou stranou bylo posílení japonského nacionalismu a modernizace armády.

Celý článek si přečtěte na serveru Business World.

Kontroverzní plán na zrušení zákazu lovu velryb byl minulý týden přednesen na tajném jednání představitelů vlád více než 70 zemí světa, napsal britský deník The Independent. Návrh, jenž je noční můrou ochránců zvířat, by po více než dvou dekádách oficiálně Japonsku povolil lov kytovců.

Plán podle listu vítají vlády tolerantní k lovu, i ty, jež jsou proti. Japonsku, které ročně uloví nejvíc velryb, by totiž umožnil omezený lov pouze ve vodách při jeho pobřeží. Tokio by však muselo přestat zneužívat skuliny v mezinárodně-právních ustanoveních a zastavilo by u Antarktidy zabíjení stovek kytovců ročně pod záminkou, že tak činí kvůli vědeckým účelům.

Celý článek si přečtěte na serveru Novinky.cz.

Australský těžební gigant Rio Tinto chce navýšit japonským elektrárenským podnikům ceny uhlí o více než 140 procent. Rio Tinto za tunu uhlí požaduje 135 USD, loni Japonci platili něco přes 55 dolarů.

Časy, kdy se tuna uhlí prodávala za pár desítek dolarů, jsou nenávratně pryč. Nejhorší časy čekají především asijské společnosti. Největší světové těžební koncerny jsou připraveny plně využít jejich hladu po základních surovinách. Uhlí patří mezi ty zásadní.

Celý článek najdete na serveru Týden.cz.

Japonsko, jeden z největších světových producentů skleníkových plynů, vytvořilo fond Cool Earth Partnership (Partnerství pro chladnou Zemi) s deseti miliardami dolarů. Prostředky jsou určeny rozvíjejícím se ekonomikám na opatření proti změnám klimatu bez rizika, že se jim zpomalí hospodářský růst. Uvedl to dnes v Davosu japonský premiér Jasuo Fukuda.

Fukuda na Světovém hospodářském fóru také oznámil, že Japonsko půjde v omezování emisí skleníkových plynů do roku 2012 dále, než se zavázalo v Kjótském protokolu.

Země také navrhuje, aby si svět dal za další cíl zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 30 procent. Během pěti let má Japonsko v plánu investovat zhruba 30 miliard dolarů do ekologického výzkumu a vývoje a energetiky.

Celý článek najdete na serveru Finanční Noviny.

Prodej nových automobilů v Japonsku se loni snížil o 7,6 procenta na 3,43 milionu, a dostal se tak nejníže za 35 let. Byl to přitom čtvrtý rok poklesu za sebou a poprvé vůbec šel prodej dolů tak dlouhou dobu. Výraznější byl pokles u nákladních aut, ale sestup postihl i osobní vozy. Uvedla to dnes japonská asociace automobilových prodejců; v číslech nejsou zahrnuty minivozy.

Zájem spotřebitelů se čím dál více od aut vzdaluje, shrnula asociace. Připomíná, že se v trendu projevuje rychlý přesun populace do měst a že loni situaci automobilkám ještě zhoršily vysoké ceny pohonných hmot. Japonsko představuje třetí největší trh s osobními vozy na světě.

Více si přečtěte na serveru České Noviny.cz