Japonsko

Patří nejen k nejstarším, ale i k nejznámějším japonským firmám. Kdo by neznal notebooky, kancelářskou techniku nebo spotřební elektroniku nesoucí značku Toshiba?

Odborná veřejnost si pak s Toshibou spojuje i strojírenská zařízení, radarové systémy a lékařské diagnostické přístroje. Tento dnes již nadnárodní gigant je ovšem také výrobcem technologií pro jadernou energetiku, komponent pro rychlovlak Cubame-šinkansen či přístrojů pro japonský vesmírný program.

Toshiba vznikla spojením dvou významných japonských podniků, jejichž kořeny sahají do předminulého století, do časů éry Meidži, během níž se do značné míry utvářela podoba moderního Japonska. V období Meidži se země vycházejícího slunce začala vymaňovat z izolace a přetvářet podle evropského vzoru. Státoprávní uspořádání se změnilo na konstituční monarchii, což omezilo strnulou moc šóguna, císařova generalissima, jenž do té doby po feudálním způsobu vládl zemi. Reformy, které podle vzoru západních zemí vyhlásil císař, vytvořily také prostředí pro podnikání. Tím začal pozoruhodný průmyslový rozmach, jehož odvrácenou stranou bylo posílení japonského nacionalismu a modernizace armády.

Celý článek si přečtěte na serveru Business World.

Kontroverzní plán na zrušení zákazu lovu velryb byl minulý týden přednesen na tajném jednání představitelů vlád více než 70 zemí světa, napsal britský deník The Independent. Návrh, jenž je noční můrou ochránců zvířat, by po více než dvou dekádách oficiálně Japonsku povolil lov kytovců.

Plán podle listu vítají vlády tolerantní k lovu, i ty, jež jsou proti. Japonsku, které ročně uloví nejvíc velryb, by totiž umožnil omezený lov pouze ve vodách při jeho pobřeží. Tokio by však muselo přestat zneužívat skuliny v mezinárodně-právních ustanoveních a zastavilo by u Antarktidy zabíjení stovek kytovců ročně pod záminkou, že tak činí kvůli vědeckým účelům.

Celý článek si přečtěte na serveru Novinky.cz.

Australský těžební gigant Rio Tinto chce navýšit japonským elektrárenským podnikům ceny uhlí o více než 140 procent. Rio Tinto za tunu uhlí požaduje 135 USD, loni Japonci platili něco přes 55 dolarů.

Časy, kdy se tuna uhlí prodávala za pár desítek dolarů, jsou nenávratně pryč. Nejhorší časy čekají především asijské společnosti. Největší světové těžební koncerny jsou připraveny plně využít jejich hladu po základních surovinách. Uhlí patří mezi ty zásadní.

Celý článek najdete na serveru Týden.cz.

Japonsko, jeden z největších světových producentů skleníkových plynů, vytvořilo fond Cool Earth Partnership (Partnerství pro chladnou Zemi) s deseti miliardami dolarů. Prostředky jsou určeny rozvíjejícím se ekonomikám na opatření proti změnám klimatu bez rizika, že se jim zpomalí hospodářský růst. Uvedl to dnes v Davosu japonský premiér Jasuo Fukuda.

Fukuda na Světovém hospodářském fóru také oznámil, že Japonsko půjde v omezování emisí skleníkových plynů do roku 2012 dále, než se zavázalo v Kjótském protokolu.

Země také navrhuje, aby si svět dal za další cíl zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 30 procent. Během pěti let má Japonsko v plánu investovat zhruba 30 miliard dolarů do ekologického výzkumu a vývoje a energetiky.

Celý článek najdete na serveru Finanční Noviny.

Prodej nových automobilů v Japonsku se loni snížil o 7,6 procenta na 3,43 milionu, a dostal se tak nejníže za 35 let. Byl to přitom čtvrtý rok poklesu za sebou a poprvé vůbec šel prodej dolů tak dlouhou dobu. Výraznější byl pokles u nákladních aut, ale sestup postihl i osobní vozy. Uvedla to dnes japonská asociace automobilových prodejců; v číslech nejsou zahrnuty minivozy.

Zájem spotřebitelů se čím dál více od aut vzdaluje, shrnula asociace. Připomíná, že se v trendu projevuje rychlý přesun populace do měst a že loni situaci automobilkám ještě zhoršily vysoké ceny pohonných hmot. Japonsko představuje třetí největší trh s osobními vozy na světě.

Více si přečtěte na serveru České Noviny.cz

Japonská velrybářská flotila v neděli vyplula z přístavu Šimonoseki na jihozápadě Japonska. V ledových vodách Antarktidy se chystá letos poprvé po mnoha desetiletích lovit i ty druhy velryb a plejtváků, které ochránci přírody považují za ohrožené. Kontroverzní zabíjení kytovců provázejí protesty ochránců životního prostředí, zejména z Austrálie a Nového Zélandu.

“Velrybářská flotila by měla okamžitě odplout zpět do Japonska. V opačném případě povedeme přímé, nenásilné akce, abychom lovu velryb zabránili,” prohlásila aktivistka Greenpeace Karli Thomasová, která vede expedici na lodi Esperanza.

Velrybaření označila za “ostudu Japonska” a zdroj napětí mezi ostrovním císařstvím a státy, které se snaží o ochranu kytovců. Vyzvala japonskou vládu, aby lov, na který se utrácejí peníze daňových poplatníků, okamžitě zarazila.

Japonsko označuje lov velryb za součást péče o své kulturní tradice. Tokio v roce 1986 oficiálně přistoupilo k zákazu komerčního lovu velryb, ale už o rok později začalo tento zákaz obcházet lovem kytovců “pro vědecké účely”. Maso ze stovek ulovených exemplářů ovšem končí v supermarketech a restauracích, v souladu s mezinárodními pravidly.

Více o lovu velryb v Japonsku si můžete přečíst na serveru Novinky.cz.

Japonsko je už dlouho součástí rozvinutého světa. Bylo první nezápadní společností, která zahájila svou industrializaci už v 19. století. Japonsko má druhou největší ekonomiku na světě a má velmi vysokou životní úroveň. Při tom se však silně odlišuje od západních společností - nikoliv moderní technologií, tedy automobily, počítači, dálnicemi, ale vztahy ve společnosti.

Každý náhodný pozorovatel si okamžitě povšimne rozdílů: v Japonsku neexistuje antisociální chování, Japonci se vůči sobě navzájem chovají zdvořile a s neuvěřitelnou výkonností a pořádkumilovností, které charakterizují každodenní život v Japonsku, od veřejné dopravy až po nakupování. Ve srovnání se západními společnostmi v podstatě neexistuje zločinnost.

Japonské firmy jsou neobyčejně úspěšné. Podstatou jejich úspěchu jsou sociální vztahy, charakteristické pro japonskou společnost, které umožňují pracovním silám účastnit se na pracovním procesu úplně jinak než na Západě.

Více si o rozdílném etosu Japonska a Západu přečtěte v deníku Britské listy.