Že jsou Japonci nesmírně podnikaví, pracovití a neplýtvají časem, je o nich všeobecně známo. Ale že zajdou až tak daleko?
Japonští vědci se dlouho trápili, jak ušetřit čas, když zrovna jedete na pracovní jednání a chce se vám na toaletu. Hledání vhodného místa, benzínky nebo motorestu by je asi příliš zdrželo a proto vymysleli záchod, který si řidiči mohou sebou vézt ve vozidle.
Více si přečtěte na serveru AutoNewsNetwork.
Poměrně podrobně je zmapována problematika německého jaderného výzkumu během druhé světové války. Nedávno tato otázka byla znovu přezkoumávána v souvislosti s uvolněním nahrávek rozhovorů předních německých badatelů, tajně pořizovaných během jejich britské internace. Vcelku se má za to, že Německo mělo sice lidský potenciál, nemělo však už ekonomicko-technické podmínky pro dokončení projektu. V čele německého jaderného programu stál Werner Heisenberg, laureát Nobelovy ceny za fyziku z r. 1932, ba i samotné štěpení uranu bylo objeveno na německé půdě Otto Hahnem a spolupracovníky v r. 1938, ale stav válečného hospodářství už prostě vylučoval akci srovnatelnou s Manhattanským projektem. Daleko méně je známo o japonském jaderném výzkumu během druhé světové války.
I japonská teoretická fyzika měla v té době vysokou úroveň. Sin-Itiro Tomonaga, pozdější laureát Nobelovy ceny za fyziku v r. 1965, spolupracoval v letech 1937-39 s W. Heisenbergem přímo v Lipsku. Jiný japonský fyzik, Hideki Yukawa obdržel Nobelovu cenu již v r. 1949 za předpověď mesonu na základě teoretického studia jaderných sil. Další japonský fyzik, Yoshio Nishina se svým příspěvkem k rodicí se kvantové mechanice stal známým již v r. 1928. Ten též spolupracoval v Kodani s průkopníkem teorie atomu Nielsem Bohrem. Má se za to, že právě Nishima, působící v Ústavu pro fyzikální a chemický výzkum RIKEN v Tokiu, hrál důležitou roli v organizaci japonských jaderných výzkumů za války. Předpokládá se, že již na podzim 1940 se o možnost konstrukce atomové bomby začala zajímat japonská armáda. Dokonce pár měsíců poté byla diskutovaná i možnost jaderné fúze iniciované atomovou bombou, tedy koncept vodíkové bomby. Program byl formálně zahájen v letech 1941/42. V téže době začalo s podobným projektem i japonské námořnictvo, které si tradičně udržovalo jistou nezávislost na armádě. Námořnictvem byl těmito výzkumy pověřen Bunsaku Arakatsu, profesor Imperiální university v Kjótu.
Celý článek na serveru Britské listy.
Spořádaný, bez pornografie a bezpečný pro děti, takový má být nový interaktivní virtuální svět “meet-me”, který je japonskou odpovědí na americký Second Life. Podle agentury AP v to alespoň doufají jeho tvůrci. Kunimasa Hamaoka, který dohlíží na tento projekt společnosti Transcosmos Inc., sází na kulturní rozdíly mezi Japonci a Američany.
Podle něj jsou Japonci tak způsobní a konformní, že dají přednost předvídatelnějšímu a bezpečnějšímu prostředí před volnomyšlenkářským Second Life vytvořeným sanfranciskou společností Linden Lab.
Více si o japonském virtuálním světě můžete přečíst na webu Xman.cz.
Na Čechy, kteří se chystají do Japonska, čeká od 23. listopadu nové nařízení. Od této lhůty Japonsko zavádí povinný odběr biometrických dat při vstupu na své území. Země na Dálném východě se tak stává po USA druhou zemí, která toto opatření prosadila.
Před vstupem na japonské území bude každý návštěvník při vstupní kontrole požádán o poskytnutí otisků obou ukazováků a bude také pořízena digitální fotografie jeho obličeje.
Více si přečtěte na iDNES.cz.
Postavit umělé moře kousek od moře skutečného je snad možné jedině v Japonsku. Ve městě Mijazaki na pacifickém pobřeží leží největší aquapark světa. Obří Ocean Dome má kromě nejrůznějších atrakcí vlastní moře i pláž, za hezkého počasí s nebem opravdovým, za horšího s nebem namalovaným na uzavírací střeše. Ocean Dome je dlouhý 300 metrů, široký 100 metrů a střechonebe je ve výšce 38 metrů. Najednou se tu může bavit až deset tisíc lidí. Sloganem aquaparku je věta z oblasti sci-fi: “Moře, které předčí moře. Nebe, které předčí nebe.” V umělém oceánu nechybí vlnobití a příboj, ovládané unikátním počítačovým systémem. Vlny jsou tak dokonalé, že po jejich až třímetrových hřebenech se mohou prohánět na prkně surfaři.
Samotná pláž obklopená dalšími atrakcemi (jízda Ztraceným rájem, několik toboganů vinoucích se po úbočí „tropických hor“, další bazény, restaurace, obchody) měří 140 metrů. V “moři” se může člověk potopit až do hloubky tři a půl metru. Teplota vody je 28 stupňů. Pokud by se pravá obloha zatáhla, umělá se roztáhne do deseti minut. Střecha se sestává ze čtyř panelů (rozměry každého 51 x 110 m). Vstupné přijde na dva a půl tisíce jenů, skoro 700 korun.
Zdroj: iHNed.cz
14. září 2007 vypustilo Japonsko kosmickou sondu, která se počátkem října dostala na oběžnou dráhu Měsíce. Selene bude rok obíhat sto kilometrů nad povrchem a sbírat všemožné informace o Měsíci, převážně pak topografické údaje pro tvorbu přesných a podrobných map.
Japonský lunární program, jehož je Selene produktem, je největší od dob amerického programu Apollo. Japonci mají i stejný cíl jako Apollo. Člověka na Měsíci kolem roku 2020.
Více o sondě Selene se dočtete na iDNES.cz.
Prohlédnout si můžete první fotografii Měsíce, kterou Selene pořídila. Jde o Oceán Bouří a severní pól Měsíce.
Tokio Game Show – japonská velkolepá herní show, po které se vždy vyrojí kupa nových a překvapivých informací. Vždy jsem na ni netrpělivě čekala a po jejím začátku netrpělivě hltala nové informace a trailery. Letos jsem se dostala přímo do samotného středu dění, za což bych všem, kteří mi to umožnili, chtěla moc poděkovat. S vámi ostatními se ráda podělím o dojmy a zážitky, jež mi tyto dva nevšední dny v Tokiu přinesly.
Jako velkého fanouška série Final Fantasy mě nejprve samozřejmě zajímal stánek Square-Enix s uzavřeným promítacím sálem. Po dlouhém stání ve frontě jsem měla mapku výstaviště v malíčku, takže jsem šla najisto, okukujíc všemožné hostesky (obzvláště parta služtiček kousek od vchodu na mě udělala dojem) a sbírajíc všemožné pamflety, jaké kde nabízeli (moje zavazadlo mělo kvůli tomu menší problémy dostat se do letadla).
Více o Tokio Game Show si přečtěte na serveru Doupě.cz.
