Fantastičtí draci, děsiví démoni a děsiví fénixové zdobí těla vrahů, vyděračů a násilníků. Přestože tyto obrazy na sobě nosí zločinci, musíme připustit, že jsou nádherné.

Tetování bylo v Japonsku dlouho zakázané téma. Přestože první doklady o jeho existenci pocházejí z doby kolem roku 300 př.n.l., většinu doby, co Japonsko existuje, bylo tetování zakázané. Tedy ne oficiálně, ale těmito znaky se nejčastěji označovali zločinci – sloužilo tedy jako cejch. Slušný člověk si tedy tetování nepořídil.

Mezi nižšími vrstvami, bojovníky a také u obchodníků se však později začala objevovat tetování z Číny –- na rozdíl od původních japonských černo-bílých, vypadala tato barevná tetování nazývaná irezumi zcela velkolepě. Začala být postupně tak populární, až se je japonská vláda během reforem Meidži rozhodla zakázat je úplně. Ale stejně jako prohibice nezrušila v Americe alkohol, i zákaz tetování v Japonsku jen prospěl.

Celý článek si přečtěte na webu National Geographic.

Japonský bubenický soubor Yamato letos opět vystoupí v ostravské ČEZ Aréně, kterou v minulých letech už dvakrát po sobě zcela vyprodal. Bubenická show se uskuteční 9. března, informoval v sobotu zástupce pořadatelů Jan Kostecký.

„Bubeníci opět slibují nezapomenutelný, inspirující a velmi intenzivní zážitek. Návštěvníci s nimi mohou prožít až pohádkově jemnou a čistou odezvu padajícího deště, přes rytmické, veselé pasáže dýchající radostí ze slunce, ze hry a ze zdravého pohybu až po silnou, běsnící bouři excelující v zběsilosti mládí,“ tvrdí Kostecký.

Více na serveru agentury Mediafax.cz.

Japonský mim Inoue Makoto, který už přes rok žije v Praze, zpracovává jak tradiční japonská témata, tak i motivy ze světové dramatiky. DAMU ve spolupráci s Českým centrem Tokio uspořádala v divadle Disk jeho autorské představení s názvem Dódžódži. Příběh o prchavém okamžiku, který prožívá mnich Ančin, jemuž byla víra vše, a dívka Kijohime, jež hoří palčivým citem. Mezi oběma protéká hluboká a temná řeka, kterou je však tabu překročit. Mladý japonský mim na jevišti pomocí svého těla a jediného kusu látky představil jedno z nejznámějších témat klasického japonského divadla.

Více na serveru ČT24.

Pravidla omezující prodej a půjčování komiksů manga ve filmové i papírové podobě vydalo japonské hlavní město Tokio.

Podle nich si napříště nebudou moct koupit příběhy mangy obsahující znásilnění, incest a další sexuální trestné činy osoby mladší 18 let, napsal zpravodajský server BBC News.

Více najdete na serveru Deník.cz.

Na první pohled je v této zahradě vše elegantně čisté až strohé. Jako by se umístění každé věci řídilo přísnými a složitými pravidly. Majitel asi „nejjaponštější“ zahrady v Česku však tvrdí, že žádné takové zásady neexistují ani v Japonsku.

Každý předmět či tvar, včetně kamenů, keřů, stromů, a také jejich kompozice v této zahradě mají svůj zvláštní název v jazyce země vycházejícího slunce. Přitom veškeré poučky o zakládání zahrad v japonském stylu vytvořili Evropané, či spíše Američané, aby učinili tento fenomén ještě zajímavějším.

Více najdete na serveru hobby.idnes.cz.

Slavný japonský spisovatel Haruki Murakami, nositel pražské ceny Franze Kafky, vydal v češtině novou knihu. Jsou to povídky, jmenují se Po otřesech a země (ale i lidské osudy a představy) se v nich skutečně otřásá.

Murakami v nich totiž popsal období mezi zemětřesením ve městě Kóbe a teroristickým útokem sarinem v tokijském metru, k nimž došlo v lednu a březnu roku 1995. Kniha v originále vyšla o čtyři roky později.

Více najdete na serveru iDNES.cz.

Zatímco západní svět si zatím vystačí s koncerty klasických kapel, Japonci chodí pařit na… hologram. Hatsume Miku vlastně není hologram v pravém slova smyslu. Jde o dokonalou virtuální zpěvačku, kterou společnost Crypton Future Media promítá na pódium pomocí speciálního projektoru s ultravysokým rozlišením. Na živosti jí to ale vůbec neubírá.

Více na serveru Týden.cz.

Za prvotinu Hadi a náušnice (česky 2006) získala Hitomi Kanehara (1983) nejprestižnější japonskou literární cenu Akutagawa šó. Zpráva ze současného Tokia o tajném životě mladých Japonců tvořila spolu s odkazy na japonskou literární tradici působivý a zábavný mix; punková romance říznutá kriminálkou o milovnici vuittonek jménem Rui, jež touží po rozeklaném jazýčku, vyvolala v Japonsku senzaci a zaznamenala milion prodaných výtisků.

Autorka s vizáží panenky, nad níž všichni áchají Kawaii!, publikuje od vydání svého debutu rok co rok nový text; novelka Autofikce, jež vyšla nedávno česky, je její čtvrtá próza. V úvodu je mladičká spisovatelka Rin oslovena nakladatelstvím, aby napsala knihu sama o sobě. Stylově minimalistická retrospektiva rozvržená do čtyř kapitol mapuje čtyři období v životě Rin, jejichž svorníkem jsou – aspoň na první čtení – defektní mezilidské vztahy, problematika (ne)komunikace či chorobná závislost na blízké osobě.

Více na serveru Aktuálně.cz.

Různé tváře hudby, která vznikla koncem 19. století v New Orleans, ukáže v Českých Budějovicích festival Jazzové dny.

V klubech Bazilika, Solnice a Velbloud se představí ode dneška do 26. října devět skupin a sólistů z mnoha zemí, ozdobami budou japonské trio Mouse On The Keys a kytarista Rudy Linka.

Celý článek si přečtěte na serveru Denik.cz.

Edici Současné světové prózy nakladatelství Argo rozšířila japonská novela s názvem Autofikce. Napsala ji Hitomi Kaneharová, šestadvacetiletá autorka, s níž se české prostředí mohlo seznámit před čtyřmi lety, kdy vyšla její syrová prvotina Hadi a náušnice. Také Autofikce je silně kontroverzním dílem.

Hitomi Kaneharová platí za enfant terrible japonské literární scény. Školu opustila jako jedenáctiletá, v patnácti odešla z domova, potýkala se s anorexií a sebepoškozováním.
Psychické obtíže nakonec překonala a na kurzu tvůrčího psaní odstartovala raketovou kariéru spisovatelky.

Celý článek na serveru Novinky.cz.