Fantastičtí draci, děsiví démoni a děsiví fénixové zdobí těla vrahů, vyděračů a násilníků. Přestože tyto obrazy na sobě nosí zločinci, musíme připustit, že jsou nádherné.

Tetování bylo v Japonsku dlouho zakázané téma. Přestože první doklady o jeho existenci pocházejí z doby kolem roku 300 př.n.l., většinu doby, co Japonsko existuje, bylo tetování zakázané. Tedy ne oficiálně, ale těmito znaky se nejčastěji označovali zločinci – sloužilo tedy jako cejch. Slušný člověk si tedy tetování nepořídil.

Mezi nižšími vrstvami, bojovníky a také u obchodníků se však později začala objevovat tetování z Číny –- na rozdíl od původních japonských černo-bílých, vypadala tato barevná tetování nazývaná irezumi zcela velkolepě. Začala být postupně tak populární, až se je japonská vláda během reforem Meidži rozhodla zakázat je úplně. Ale stejně jako prohibice nezrušila v Americe alkohol, i zákaz tetování v Japonsku jen prospěl.

Celý článek si přečtěte na webu National Geographic.